Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Technologie a produkce římskoprovinciálních spon z oblasti Norika a Pannonie
Srbová, Lucie ; Musil, Jiří (vedoucí práce) ; Titz, Pavel (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá technologií zpracovávání neželezných kovů a jejich slitin v římském období. Popisuje střediska těžby kovů na území římských provincií Norika a Panonie a produkcí spon noricko-panonského typu. Hlavním cílem práce je za využití nedestruktivních analytických metod zhodnotit po stránce technologické a částečně typologické soubor římsko-provinciálních spon ze sbírky Ústavu pro klasickou archeologii Univerzity Karlovy v Praze a především vytvořit referenční soubor na základě výsledků analýz konkrétních artefaktů a posouzení efektivnosti zvolených analýz s ohledem na možnosti budoucího výzkumu. Ke stanovení prvkového složení kovu jednotlivých spon a fragmentů spon sloužila energiově disperzní mikroanalýza (EDS) spojená s elektronovou mikroskopií (SEM) a radiografie (RTG). Výsledky a interpretace zjištění jsou prezentovány ve formě katalogu. Klíčová slova: Římská archeologie, spony, římská technologie, metalurgie
Římské a germánské spony ve střední Evropě. (Archeologie barbarů 2012)
Droberjar, E. ; Komoróczy, Balázs
The collected volume, which comprises papers from 49 authors, is thematically focused on brooches of the Iron Age, Roman Period and Migration Period. Brooches represent one of the most important categories of artefacts in protohistoric archaeology and their role in the acquisition of knowledge about barbarian communities is often irreplaceable. Celtic, Roman or Germanic brooches are remarkable, quantitatively representative and morphologically variegated finds. The wide spectrum of their information possibilities often goes beyond the potential of the other tangible evidence. They represent one of the buttresses of relative-chronological systems and contribute significantly to the detailed knowledge of many aspects of human cultures in the past, including the production procedures, trade and other forms of interactions, social differentiation or regional modifications of fashion trends. Most of the 33 chapters published in this volume were presented and vividly discussed in the VIII Protohistoric Conference, which was held in premises of the Palacký University in Olomouc in 2012. The authors strived to put together individual groups of new brooch finds from the barbarian territory in Central Europe (Czech Republic, Slovakia, Austria and Poland) but also from peripheral parts of the Roman Empire, from provinces. In individual chapters they tried to outline several aspects of their documentation and classification and paid attention to analysis of selected categories. The authors publish in this volume new assemblages of finds and pay attention to various partial analyses of individual types or groups of brooches within a long period of time and with respect to current state of research.
Technologie a produkce římskoprovinciálních spon z oblasti Norika a Pannonie
Srbová, Lucie ; Musil, Jiří (vedoucí práce) ; Titz, Pavel (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá technologií zpracovávání neželezných kovů a jejich slitin v římském období. Popisuje střediska těžby kovů na území římských provincií Norika a Panonie a produkcí spon noricko-panonského typu. Hlavním cílem práce je za využití nedestruktivních analytických metod zhodnotit po stránce technologické a částečně typologické soubor římsko-provinciálních spon ze sbírky Ústavu pro klasickou archeologii Univerzity Karlovy v Praze a především vytvořit referenční soubor na základě výsledků analýz konkrétních artefaktů a posouzení efektivnosti zvolených analýz s ohledem na možnosti budoucího výzkumu. Ke stanovení prvkového složení kovu jednotlivých spon a fragmentů spon sloužila energiově disperzní mikroanalýza (EDS) spojená s elektronovou mikroskopií (SEM) a radiografie (RTG). Výsledky a interpretace zjištění jsou prezentovány ve formě katalogu. Klíčová slova: Římská archeologie, spony, římská technologie, metalurgie
Hradisko (Burgstall) u Mušova ve světle výzkumů v letech 1994-2007
Komoróczy, Balázs
Studie je věnována rozboru archeologických struktur, nalezených na lokalitě Hradisko u Mušova. Detailní rozbory opevnění a vnitřní zástavby a jejich komparace s archeologickými strukturami z území římských provincií jsou doprovázeny shrnutím nejdůležitějších datujících historických a archeologických pramenů. Výpověď objektů vnitřní zástavby Mušova, ale i fortifikačního zařízení a nálezového souboru, ukazuje, že se zde nacházelo nejvýznamnější římské zařízení v době markomanských válek v barbariku. Nebyl koncipován jako klasický tábor pro ubytování velkých vojenských kontingentů. Toto praesidium poskytovalo dostatečně chráněný prostor mj. pro veškeré potřebné řemeslné aktivity, pro uskladnění a distribuci zásobování, pro koordinaci v širokém okolí operujících vojenských jednotek a pro ubytování mimořádně významných návštěvníků.
Barbarská sídliště. Chronologické, ekonomické a historické aspekty jejich vývoje ve světle nových archeologických výzkumů (Archeologie barbarů 2007)
Droberjar, E. ; Komoróczy, Balázs ; Vachůtová, D.
Kniha je věnována různým aspektům vědeckého výzkumu problematiky sídlišť a sídlištních nálezů z doby římské a stěhování národů na území germánských kmenů severně od středního toku Dunaje a v oblasti Przeworské kultury. Jedna z kapitol je věnována tématu římského vojenského zásahu v období markomanských válek. Svazek obsahuje výsledky výzkumu autorů z České republiky, Slovenska a Polska a přináší nové myšlenky, které na problémy nazírají z hlediska rozličných metodologických perspektiv.
K otázce existence římského vojenského tábora na počátku 1. století po Kr. u Mušova (kat. úz. Pasohlávky, Jihomoravský kraj). Kritické poznámky z pohledu římsko-provinciální archeologie
Komoróczy, Balázs
Studie je věnována rozboru archeologických struktur, nalezených na lokalitě Mušov-Neurissen, které byly přisuzovány táboru římského vojska, vedeného Tiberiem v r. 6 po Kr. proti Marobudovi. Detailní rozbory a komparace s archeologickými strukturami a nálezy z území římských provincí ukázaly, že pro datování těchto objektů do poč. 1. stol. po Kr. chybí odpovídající paralely i historické důvody. Jejich předlohy se nacházejí i v mladším kontextu a jsou odvoditelné od běžných vojenských i civilních římských architektonických forem. Proto je nutno s nimi počítat v rámci stavebních struktur, vybudovaných římskou armádou u Mušova v době markomanských válek.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.